Vezmu vás na cestu mými vzpomínkami na toulání Menorcou v září 2023. Z pohledu mého i většiny účastníků se jednalo o velmi povedený zájezd.
Celkem nás bylo více než 50. Dvacet lidí mělo pobytovou variantu a 34 osob se s námi denně vydávalo na lehkou pěší turistiku v rámci ostrova.
Přiletěli jsme ve večerních hodinách a po cca půlhodinovém transferu z letiště na hotel jsme dostali večeři formou studeného bufetu. Pak naši trpělivost zkoušeli při ubytování na recepci, ale vše jsme nakonec zvládli.
K turistickému programu nám vybrala spřátelená cestovka Delfin Tavel ty nejhezčí úseky koňské stezky Cami de Cavalls, která má celkem 186km.
Druhý den jsme se sešli před hotelem a ve dvou menších mikrobusech jsme dojeli k majáku Cap de Cavaleria. Areál kolem majáku byl oplocen a ještě uzavřen. Když nás ale správce oblasti viděl, ochotně nám otevřel. Proběhli jsme pobřeží a ti zvědavější z nás prozkoumali jeskyni, kam se sestupovalo po schodech a museli jsme použít i naše telefony ke svícení. Na konci jeskyně jsme byli odměněni výhledem na moře a pak už jsme se opatrně prodírali zpět, abychom se vystřídali s ostatními zvědavci.
Následně jsme poseděli u kávičky a pak nahodili batůžky a vydali se lehkou chůzí po rovinatém terénu směrem k Fornells na severu ostrova. Šlo se nám dobře a po cca 2,5 hodinách jsme už před sebou měli krásnou pláž u zálivu Cala Tirant, kde jsme se s chutí vykoupali.
Večer jsme se sešli společně i s naší druhou skupinou v baru našeho hotelu, kde jsme připravili místa pro všechny a pozvali všechny prima účastníky na přípitek. No a pak už o sdílení zážitků z dnešní cesty, ale i jiných, nebyla nouze. A jak už to bývá, témata hovorů byla různorodá, od filmů přes španělskou povahu až po vtipné historky ze života.
Třetí den jsme se opět dvěma mikrobusy vydali tentokrát na západ ostrova Menorca. Tentokrát jsme se vydali k majáku Punta Nati. Odtamtud jsem šli nejotevřenější trasu a část trasy nám bohužel pršelo. Dávali jsme pozor na kluzké kameny a udržovali pláštěnky tak, abychom zmokli co nejméně. Postupně se počasí vylepšovalo a my si užívali nádherné scenérie západního pobřeží. Měli jsme radost, že jsme vše dobře zvládli a později odpoledne jsme ještě přejeli do Cuitadelly, druhého nejdůležitějšího přístavního města na ostrově. Několik nadšenců došlo až do města. Prohlédli jsme si katedrálu Santa Maria, radnici a prošli přístavem.
Den čtvrtý a my se vydáváme na jih. Trasa ze Sant Tomas do Son Bou slibovala nenáročnou trasu. Nenáročná byla, ale intenzivní zážitek jsme měli při procházení na boso bažinami. Vše jsme společně probrali v nedaleké restauraci a koupání taky nechybělo.
Další den jsme jeli prozkoumat hlavní město Menorcy Mahon. Začali jsme ve výrobně známého ginu, pak jsme prošli historické centum města, zastavili se na ochutnávku místních sýrů a projeli si záliv lodí.
Předposlední den jsme jeli na východní pobřeží k majáku Favaritx, šlapali jsme do Es Grau, a pak už jsme si proběhli bílé městečko Binibeca. Poslední etapou jsme se dostali na jihozápadní pobřeží.
Večery jsme se setkávali u baru, bazénu, ale třeba i na pláži za šumění moře. V závěru pobytu jsme vyjeli na nejvyšší horu Toro a rozhlédli se po celém ostrově a připomněli si všechny naše trasy.
Příjemné prostředí španělského ostrova určitě pomohlo k vzájemnému sblížení účastníků, a tak jsme se na letišti loučili velice vřele a s lehkým stínem smutku, že už to končí…