Jak bylo...ve Znojmě

Scházet jsme se začali v pátek během dne. Někteří přijeli kolem poledne a vydali se na okruh Znojmem, poznat jeho krásy. Bohužel nejvýznamnější zajímavosti jako třeba rotunda, hrad radniční věž nebyly přístupné, ale návštěva podzemí, kostela sv. Mikuláše i zbytky kláštera Minoritů nám vše vynahradila.

Na konci dne nás čekal kytarový večer, který jsme si moc užili. Hrálo se a zpívalo až do pozdních nočních hodin, a to i přesto, že na druhý den jsme měli naplánovanou poměrně dlouhou trasu, jejíž zavrcholením byl Malovaný sklep.

Na trase dlouhé 16 km nás nejprve čekala Špalkova rozhledna. Z nevysoké stavby se otevírají malebné výhledy na okolní vinohrady. Kolem rodného domu Charlese Sealsfielda, rakouského a amerického spisovatele, původem z Moravy, jsme došli až k vyhlídce Devět mlýnů. Název je proto, že ze skály nad zátočinou řeky Dyje bývalo v minulosti opravdu vidět devět vodních mlýnů, dnes už jsou z nich jen rozvaliny.  Pohled z této vyhlídky na nejstarší vinici Šorbes byl uchvacující. Na trase jsme viděli nejen malebné vinice, ale i staré vojenské bunkry a stádo divokých koní, které dnes přirozeným způsobem udržuje vinice.

Poslední zastávkou byl Malovaný sklep. Fantasticky barevné plastické obrazy vytvořil Maxmillian Appeltauer, šatovský rodák. Malovanému sklepu upsal svůj život. Pracoval tu každou neděli plných šestatřicet let a vytvořil zde jakousi podivuhodnou říši mořských panen, trpaslíků a alpských krajinek.

I přesto, že trasa byla náročnější a v neděli nás čekala podobně dlouhá trasa, většina z nás večer protančila při reprodukované hudbě.

V neděli jsme vyšli ke kostelu sv. Antonína Paduánského a odtud kolem kláštera Křížovníků, který je momentálně v rekonstrukci, až na vyhlídku Králův stolec. Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu. Podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji.

Dále jsme pokračovali Gránickým údolím, domovem mloka skvrnitého, k Pivcovu prameni.

A pak už následoval oběd ve Znojemském městském pivovaře. No a komu trasa dlouhá 14 km nestačila, mohl si projít odpoledne i trasu druhé skupiny, která měřila cca 6 km. Nepřišel tak třeba o Kamenné ovečky, což je výchoz křemenné žíly, jejímž viditelným důkazem je řada roztroušených křemencových balvanů, připomínajících pasoucí se malé ovečky.

Večer, po degustaci vín, následovala cimbálová muzika. Jako tradičně, i letos byla cibálovka zárukou kvalitní hudby a pět hudebníků nás bavilo celý večer. Poslouchalo se a tancovalo. 

Jako na každém zájezdu Prima Party se sešli moc prima lidičky a byla radost společně trávit čas. 

Já jsem na toto místo jela před šesti lety poprvé s Prima Partou a teď jsem se sem vrátila, abych si Znojmo užila v nové roli prima delegátky :-). Těším se na další společné akce.  Marie